Záchranné prostředky

Na základě osobních zkušeností z válce víme, že člověk ve válci je schopen reagovat tak 3-4 minuty. Pak je natolik vysílen, že není schopen se chytnout hozeného lana. To je velmi krátká doba a znamená to, že čím dříve poskytneme plaváčkovi pomoc, tím jednodušší a méně složitější záchranu můžeme zvolit. Dokud reaguje, je schopen se chytnout hozeného lana, a zachránce tak zůstává na břehu v bezpečí. Pokud nereaguje, musí se volit složitější techniky, které už mohou ohrožovat život zachránců. Je tedy důležité, aby jezy byly vybaveny záchrannými prostředky, aby i laik mohl rychle reagovat a pomoci.

Házecí pytlík

Nejčastejších záchranným prostředkem je házecí pytlík, neboli házečka. Házecí pytlík je osobní záchranná pomůcka v podobě dostatečně pevného plovoucího lana smotaného v sáčku zpravidla z nepromokavé látky opatřeného plovoucím materiálem u dna. Dnem pytlíku je lano vyvedeno opět ven a ukončeno okem. Horní část se dá uzavřít, aby lano svévolně nevypadávalo. Více o této záchranné pomůcce se dočtete na raft.cz. Důležité je, aby při prohlídce jezu byla vždy po ruce a ne někde dobře "zastrčená", třeba v lodním pytli na dně lodi, která je přivázaná 100 m nad jezem. V rámci testů jsme od břehu hodili maximálně 18 m s 25m házečkou.

Záchranný kruh

Na některých jezech v ČR (Ohře) nebo i v zahraničí jsou u jezů nainstalovány záchranné polystyrénové kruhy s dlouhým lanem. Po testech Vodácké školy záchrany se ukázalo, že tyto kruhy nejsou zrovna optimální záchrannou pomůckou. Jsou natolik těžké, že při dopadu na nechráněnou hlavu plaváčka, by mohly způsobit vážné poranění hlavy nebo páteře. Údajně jsou např. v Německu zakázané. Jejich instalaci na jezy nedoporučujeme.
Pozor!!! I hod kruhem je vhodné si předem odzkoušet a natrénovat. Je naprosto odlišný od hodu házečkou!!! V rámci testů jsme kruhem od břehu hodili maximálně 15 m.

Záchranná podkova

Další možností na zabezpečení jezu je záchranná podkova. Není natolik těžká, aby někomu ublížila při dopadu na hlavu, ale zároveň se s ní dohodí stejně, jako s kruhem. Je to vhodnější prostředek pro laickou záchranu.

Záchranný míč

Je to možná paradoxní, ale nejlépe se nám osvědčil míč v síťovce. Dá se s ním nejen hodit, ale můžete ho i kopnout, což znamená dolet i přes 30 m. Pro osazení na jezu ale není úplně optimální, protože laik nemusí rozpoznat, že se jedná o záchrannou pomůcku.

Záchrana osob pomocí náhodných nebo provizorních pomůcek

Ne vždy jezdí vodáci plně vybaveni záchrannými nebo ochrannými prostředky, a tak pro záchranu kamaráda z válce jim nezbývá nic jiného, než použití improvizované pomůcky. Je důležité si uvědomit, že mnohé náhodné pomůcky mohou dozajista pomoci, ale také zkomplikovat situaci, jelikož nejsou konstrukčně určeny pro záchranu.

V půl šesté ráno zastavil hlídkující strážníky na Janáčkově nábřeží muž, který jim oznámil, že v plavební komoře plave nějaký člověk. Strážníci přispěchali ke komoře, ve které neplaval, ale topil se muž. Nemohl se dostat z vody. V místě, kde se nacházel, je vysoká stěna a on už neměl sílu doplavat ke schodům. Strážníci rychle reagovali, ulomili větev stromu, kterou muži podali, přitáhli ho ke schodům a vytáhli. Mezitím již na místo přijela přivolaná RZS, která značně podchlazeného muže převezla na ošetření do nemocnice.
Zdroj: Městská policie Praha.

Náhodnou nebo improvizovanou pomůcku lze v podstatě použít pouze tehdy, když plaváček spolupracuje a není tedy v bezvědomí nebo neztratil orientaci. Zásadou je, že lze tyto improvizované pomůcky používat pouze pro záchranu ze břehu. Dělat upoutaného zachránce nebo jistit loď najíždějící do válce na koníčkovacím lanu asi nebude zrovna to nejlepší. Přesto mají provizorní pomůcky svůj význam. Když nic jiného, mohou pomoci udržovat plaváčka nad vodou, než se dostaví pomoc nebo se zorganizuje záchrana.

• Jako improvizovanou pomůcku pro hod ze břehu je možné použít jedno nebo více spojených koníčkovacích lan a na konec přivázat vestu, které se plaváček chytne. Pokud není vesta, pak použijeme něco jiného plovoucího, třeba uzavřený prázdný lodní pytel se vzduchem uvnitř. Uvázaný barel popřípadě sud není zrovna optimální, když s ním trefíte plaváčka do hlavy. V nouzi jistě použijeme i barel, ale je lépe ho hodit tak, aby k zachraňovanému posléze naplaval sám, což se dá lehce vypozorovat z proudění vody. Hlavně předmět dobře uzavřete, aby nenabíral vodu a plaval na hladině.
• Jestliže víme, že máme prostředky pro záchranu a zkušené vodáky, ale příprava bude trvat déle, pak má smysl hodit co nejrychleji do válce výše zmíněné pomůcky i bez lana. Plaváček bude mít na začátku ještě snahu komunikovat a chytit se něčeho, co ho bude pomáhat udržovat nad vodou a tím šetřit drahocenné síly. Bude tak lépe připraven na záchranu ze břehu, než kdyby byl nucen čekat ve válci bezprizorně.
• Zkusím podat nějaký dlouhý klacek, tyč či pádlo. Většinou tato metoda není úspěšná, jelikož dosah podobné pomůcky nebývá příliš daleký, a vyžaduje dobrý přístup ze břehu. Naopak zde hrozí nechtěný pád zachránce do vody.